The Dawn of Everything: A New History of Humanity
David Graeber, David Wengrow
Půl roku po přečtení této knihy jsem ji konečně z větší části zpracoval.
A je to jak podnětné k zamyšlení, tak bohužel metodologicky hluboce problematické: budování mentálních modelů a struktur minulých společností, které mi připadají opravdu přitažené za vlasy, umělé, aby se vybudovala pointa. Jaké jsou důkazy o „hrdinských společnostech“ a stejnosti jejich norem napříč časem a kulturami? No, velmi chabé.
A to je opakovaně hlavní problém knihy: roztahuje se příliš do šířky, příliš do dálky, velmi často s malým nebo žádným efektem pro své zajímavé a poměrně dobře prozkoumané hlavní body. A to je škoda: protože má co říci o společnosti, různých organizačních formách, hravosti či strukturách. Nosné jádro knihy je ovšem skvělé.
Ed Brubaker (Writer), Steve Epting (Artist), Elizabeth Breitweiser (Artist)
Uf. Všechna špionážní klišé z dob studené války na jednom místě, ale doslova bez pořádných intrik, se superpodivnými náhodnými zápletkami a hrdinkou, na kterou v průběhu příběhu několikrát míří zbraní, ale vždycky, vždycky se jí podaří utéct.
Tohle mě teda nedostalo.
Judge Dredd: The Complete Case Files 02
John Wagner
Velmi nečekaně chytré, kratičké příběhy, které umí překvapit, pobavit a místy i dát mini náznak napětí.
Nejzábavnější je na tom všem zcela bizarní svět, který je nakonec důležitější než vše ostatní: od zločinů z nudy po kliniky na ošklivost.
Stephen King
Není to nejlepší dílo, které King kdy napsal. Táhnou ho dolů slabší pasáže. Danny Coughlin’s Bad Dream je něco, co už jsme od Kinga četli mnohokrát jinde (dívám se na tebe, Outsidere), ale Rattlesnakes jsou prostě dobrý kousek a Answer Man (i když má také dost blízko k jiným věcem od Kinga) vás z nějakého důvodu prostě dostane.
Solidní sbírka, mohu doporučit.
Karel Jan Mervart-Slavenský
Tuhle dneska už kuriozitku mi doručila kamarádka na základě mého zájmu o legie, legionáře a hlavně interpretaci jejich příběhů.
No a je to hrozně zajímavý! Autor velmi zjevně píše „po svém“, bez nějaké velké redakční nebo editorské snahy o čtivost (přímé řeči se zrovna nedočkáte), místy samozřejmě vyzvedává své hrdinství; Ale nebojí se popsat i úplně marná selhání, byť se snahou je hodit vesměs na „jiné“ než legionáře. Koneckonců, hned první rozvědka končí úplně zbytečně postřílenými starodružiníky bez jakéhokoliv zisku.
Je nutné číst to kriticky a s nadhledem, ale jako dobový doklad, jak se cítil a hlavně jak se chtěl zobrazovat aktér té doby, je to krásný. Speciálně v porovnání s výrazně dovednějšími vzpomínkami Medka a dalších. Přece jen, stojí to pouhý krok od klasických „deníkových zápisů“ v takové zvláštní meta-pozici mezi „záznamem“ a „beletrií“.
Walt Bogdanich, Michael Forsythe
Je to zajímavá kniha, která obsahuje několik opravdu trefných úderů (napojení na Saúdskou Arábii, záležitost se SAR, opioidní krize), některé závěry jsou trochu přitažené za vlasy (ano, uhlí je špatné a McKinsey pracuje pro uhelné společnosti, což v pozdním stadiu kapitalismu není žádné překvapení) a některé části jsou spíše zábavné, ale bez větší informační hodnoty.
Hlavním lákadlem ale není snaha propojit všechny tyto skutečnosti (u decentralizované firmy jako tato je to těžké), nýbrž seznam klientů a další související informace. Určitě stojí za přečtení a nabízí zajímavý pohled na tento byznys. Ale tvrzení „konzultantské firmy jsou špatné“ není žádná novinka, takže fanoušci tohoto odvětví asi nebudou mít důvod po přečtení nějak měnit svůj názor.
Sherlock Holmes and the Sussex Sea-Devils
Sherlock Holmes Cthulhu Casebooks #3
James Lovegrove
Nakonec nejslabší díl trilogie. Příběh meandruje a Holmes i Watson jsou spíše přívěšky k případům, které se tak nějak dějí. Poslouchal jsem to s partnerkou před usnutím a k tomu účelu to posloužilo, ale v jiném kontextu by se pro to bylo dost těžké nadchnout.
Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města
Karin Lednická
Románová vícegenerační kronika je jeden z těch vyleštěných, VELKÝCH žánrů. Knihy, ke kterým se přistupuje s jistou úctou a vážnou tváří už jaksi z principu. A je to taky žánr, který má svoje hrozné tendence – rozvláčnost, porno utrpení a vlastní agendy.
Šikmý kostel se většině problémů vyhnul. Nejenom, že je to hezky napsané, ono je to taky slušně rozpadlé do desítek menších scének, které fungují téměř jako samostatné povídky. Je to i velmi solidní v zachycení sociálních podmínek a jejich vlivu na lidi, včetně předčasného stárnutí a zdravotních trablů, a navíc se vesměs drží solidně při zemi. A to nejenom ve spletitosti zápletek, ale i v tom, že vzestupy a pády havířských rodin fakt zahrnují i ty vzestupy a jsou prostě věci, kde to dopadne tak nějak v pohodě. A to je ve své podstatě vlastně prima. A velmi slušně se to vypořádává i se stále nepřehlednou, a ne zcela pochopenou československo-polskou válkou, která z našich dějin tak nějak zmizela.
V rámci žánru myslím super úspěch.