The Kingdom, the Power, and the Glory: American Evangelicals in an Age of Extremism
Tim Alberta
Pohled do toho, co se za posledních pár let stalo s americkými evangelikály: a to pohled z perspektivy věřícího, velmi konzervativního reportéra, pro kterého je východiskem otázka „co se kurva děje s těma lidma”.
Skvělý náhled do toho, jak mechaniky extremismu a radikalizované politiky pronikají do různých sub‑skupin a speciálně do toho, jak už tak často dost hraniční interpretace křesťanské doktríny se ještě víc lámou pod tíhou politických potřeb.
Pokud vám někdo bude říkat, že Putinovo propojení církve a státu je hrozně špatné, ale že v Americe je Trumpismus upřímný konzervatismus, tak tohle je myslím důkladná, ozdrojovaná a detailní odpověď, proč ale vůbec, vůbec ne. Kromě Trumpa defilují i další postavičky. Od Teda Cruze přes nešťastného floridského guvernéra a Hershela Walkera (jehož kandidatura ve značkách „BŮH A AMERIKA” je fakt bizarní příběh), až po Tuckera Carlsona.
Kostel je nejen v USA populární místo k radikalizaci a sypání nesmyslů. Pro církve samotné je to taky spíš smutná hra. Výměnou za krátké období slávy a nadšení pro pár kazatelů se z instituce, která má přinášet dobrou zprávu a nabízet podporu pro všechny potřebné, stává místo k vyhrocené sebeprezentaci lidí s vlastní politickou agendou – a tito spasitelé na dvě volební období taky omrzí, koneckonců počet členů příslušných církví rychle klesá. Ať je to bratříčkování patriarchy Kyrilla s Putinem, blízký vztah polské PiS s římskokatolickou církví, Trumpova snaha obsadit kostely pro sebe a svoje pomahače nebo třeba i Dukova příchylnost k Zemanovi, jsme svědky podobné tragédie po celém světě.
Církve mají ve světě své místo a často nabízí unikátní služby a pomoc. Ale když se kazatelna stane místem pro vykládání konspirací, nabádání k vraždám a nenávisti a snaze přinést ne smír, ale vyhrocený politický boj do všeho co jde, tak bychom měli všichni zpozornět.
A speciálně my, co se ke křesťanství hlásíme. Pokud si necháme Kristův odkaz odebrat obchodníky s nenávistí a partama, pro který je to jen další podvod, selhali jsme.
Ronald Malfi
Základní premisa „moje žena zemřela a zůstaly po ní zvláštní věci” se rychle převalí do velmi klasického „sériový vrah” thrilleru, který sem tam uspěje v tom navodit obavy „wow, že by to byl TENHLE týpek?”, ale jinak se neustále válí ve stále stejných odstavcích, stále stejném zármutku.
Což je pochopitelné, ale nikam to nevede. Všechno včetně závěrečného dopadení je hrozně nudný a snaha neustále dostávat do věcí nadpřirozený prvek působí strašlivě moc jako něco, čím chtěl autor věc upgradovat po dopsání.
Je celkem prima, že se knížka nebojí i vyloženě kreténskeho chování ze strany zesnulé, ani nemá potřebu ho nějak zásadně komentovat a hlasitě odsuzovat a nechává čtenáře si samotného říct: „inu, to není dobré”.
Celkově zklamání, ani do toho vlaku bych nedoporučil.
Edible Economics: A Hungry Economist Explains the World
Ha-Joon Chang
Zábavná kniha, která skrze různá jídla ukazuje, že „takhle může vypadat přemýšlení o ekonomice, a takhle to vypadá v praxi”. Nejzajímavější na tom samozřejmě je autorův zájem jít a rozbourat co nejvíce částí toho, co vnímá jako ekonomickou neoliberální ortodoxii – od marnosti různých typů statistik, po tupé „free trade” reinterpretace historie budování průmyslu.
Ale není to víc než ochutnávka. Pokud vás ale zajímá, jak se dá taky přemýšlet o ekonomice, a k tomu náruč zajímavých receptů, je to dobrá a přiměřeně krátká věc.
Ray Nayler
„Blízká budoucnost“ – ale svět je geopoliticky naprosto bizarně rozdělen, včetně supermocností jako „Tibetská buddhistická republika“. Svět se tak má jevit jakoby blízký a uchopitelný, nedejbože hluboký a plný intrik. Ale je to jenom maškaráda, hloubka se nedělá tak, že si vymyslíte fantasy technologie a uděláte deset obřích skoků k rozdělení světa, a pak na tom něco vaříte.
Problém je i v tom, co vlastně Nayler vaří. AI, sebeuvědomění, výzkum, korporátní špionáž, drony, neurální sítě, empatický hacking…To všechno jsou super rekvizity pro nějaký cyberpunk, ale nedočkáme se jeho coolu, dočkáme se skupiny nerdy hrdinů, kteří tak nějak existují, dělají svoje věci (byť skutečné drama nebo aspoň „věda“ se prakticky nestane), a pak to nějak dopadne. A vlastně až bizarním happy endem, jehož překvapivý konec „celou dobu jsem to byl já“ je… prostě jenom hrozně hloupej, na úrovni šokujícího závěru Hospůdky na mýtince.
Miluju chobotnice, extrémně mě zajímá, co dělají, viděl jsem všechny zmíněný skutečný videa, který autor odkazuje. Ale jak se z toho stalo spíš méně zajímavé povídání, kde navíc kurioznost chobotnic je zcela překryta magičností všech možných druhů AI, tomu prostě nerozumím. Obrovsky vyplýtvaná příležitost.
Napsaný je to samozřejmě celkem fajn a jednotlivé scény umí být zajímavé, ale jak zápletky, tak hlavně konce a budování světa mi nesedly vůbec.
Party of One: The Rise of Xi Jinping and China’s Superpower Future
Chun Han Wong
Kronika vzestupu a současného postavení Xi Jinpinga s hloubkým kontexem jak historických událostí, tak hlubokých stranických intrik a vojenských a ekonomických otázek Číny.
Jediné, co mě opravdu nezaujalo, byly právě ty „unikátní poklady“, které autor vyzdvihl v doslovu: drobné ilustrace z každodenního života, bojů a náhodných lidských příběhů. Plně však chápu, že díky nim bude kniha pro většinu lidí pravděpodobně mnohem stravitelnější.
Pět hvězdiček, skvělý počin.
Attached: The New Science of Adult Attachment and How It Can Help You Find — and Keep — Love
Amir Levine, Rachel Heller
Mohl to být klidně e-mail, snažící se vysvětlit VŠECHNA vztahová pnutí a potřeby v jednom jediným konfliktu, jednom osobním paradigmatu.
Je to celkem užitečný nástroj, ale opravdu se nemůže snažit obsáhnout všechno, a opakování tomu také nepomáhá
Sherlock Holmes and the Miskatonic Monstrosities
Sherlock Holmes Cthulhu Casebooks #2
James Lovegrow
Příběh v příběhu je to nejlepší – něco, co by se dalo číst i samostatně. Metastory spojující celou trilogii je příliš přeplácaná a prostě trapná, nudná, krkolomná.
Napsáno je to stále stejně dobře, vtipy pro zasvěcené jsou vtipné, některé scény a postavy dobře nastavené. Ale vadilo mi strategické směřování. Snad se to ve finále trilogie zlepší.
Gemma Files, Jesse Peper (Contributor), Jon Padgett (Editor)
Nápady jsou většinou celkem zajímavé, jejich provedení nikoli. Hrůza pramenící z „ach ne, časové smyčky / konec světa / podivné místo“, se skutečně rychle omrzí. Možná vám to sedne víc, ale mě to prostě nebavilo.