Knihy – leden 2024

V lednu jsem měl mnohem méně prostoru číst, než bych si přál. Nakonec ale vykrystalizovalo i hlavní téma – ekonomika a propojování! Kdybych měl doporučit jednu, dlouho bych váhal mezi nesmírně zábavnými a tak nějak přírodně zajímavými Entangled Lives a masivní Ours Was the Shining Feature, která je akademickým žalozpěvem za americkou sdílenou prosperitu a návrhem, jak ji znovu najít. Ale protože se jedná o výjimečný měsíc, tak jsem četl TŘI knihy, kterým málo co vytknout – třetí by byl Plunder, aneb kterak velké finance ničí malé lidské životy.

Mission Economy: A Moonshot Guide to Changing Capitalism

Mariana Mazzucato 

Tady je hlavní otázka, jestli vůbec má smysl něco říkat. Mazzucato je velmi zajímavá při kritice velkých konzultaček a outsourcingu, ale její snaha nalézat lék na současnou ekonomickou situaci a obří rozdíly ve společnosti je sice chvályhodná, ale tak moc postavená kolem doslova jednoho historického příkladu, že se rozpadá. Ano, přistání na Měsíci bylo pro USA a svět čistým přínosem, ale točit kolem toho doslova všechno, není úplně účelné. Celkově pokud souhlasíte s distribuovaným kapitalismem s nějakou mírou státní intervence na velké projekty, tak si budete moci celou knihu přikyvovat, ale: proč číst knihu, kde si budete celou dobu přikyvovat?

Entangled Life: How Fungi Make Our Worlds, Change Our Minds & Shape Our Futures

Merlin Sheldrake

Nevěděl jsem skoro nic o houbách a jen základy o psychedelikách – a tady jsem se dozvěděl ale hrozně moc a ještě k tomu velmi zábavně. Samozřejmě, není to nijak můj obor, takže potvrdit, jestli Sheldrake mluví k věci, nebo plácá, mohu jen velmi těžko, ale dělá to tak zábavně a hezky, že na tom zase tak nesejde. 

A kde jinde autor otevře složité téma informací “chtěl jsem lépe porozumět výzkumnému problému, tak jsem si dal silnou dávku LSD a rozjímal”.

The Economic Weapon: The Rise of Sanctions as a Tool of Modern War

Nicholas Mulder

Historie a úspěšnost sankcí s lehkým začátkem v 19. století a hlavním těžištěm v době meziválečné: a sem tam s pokusy hledat obecná pravidla. Akademicky silná věc, která by MOHLA být kompletní historií sankcí mezi začátkem století a koncem druhé světové války, včetně skvěle odargumentovaných a dobře podaných věcí jako “sankce byly možná až příliš silné”. To jde příjemně proti šedesát let starým interpretacím a pečlivost tohoto zkoumání je velmi solidní, stejně jako schopnost nahlédnout diplomacii a řešení krizí i jako záležitost extrémně chaotickou a neracionální. Dobré věci.

Hlavní otázka je ale dneska jinde. Co nám vlastně může říkat detailní zpráva o sankcích před sto lety o sankcích dnes? Nic moc, kromě těch nejzákladnějších pravd jako “jsou to nástroje s limitovaným vlivem a je důležité je tak chápat”. Dozvíme se detailně jak a proč fungovaly sankce vůči Itálii po invazi do Etiopie, ale pokud zde někdo hledá odpověď na problematiku dnešní ruské invaze, najde jen náhodné tipy. A to není špatně, i když tedy snaha aktualizovat mohla být vyšší. Jenom to znovu potvrzuje, že historie je skvělá inspirace, ale hrozná učitelka.

Plunder: Private Equity’s Plan to Pillage America

Brendan Ballou

Krátké, brutální a ozdrojované vyvržení celého systému fondů soukromého kapitálu, speciálně v jeho naprosto bizarní americké podobě. Tam se potkává jak vysoká koncentrace bohatství, tak ale i úplně pokroucené zákony a díry v nich, které znamenají, že jeden z nejvýhodnějších způsobů správy majetku je nakupovat, vytunelovat, zbavit se závazků, zničit, posunout se dál. A to všechno má obří lidskou cenu, typicky proto, že hlavním cílem jsou trhy pro lidi, kteří se nemůžou tak moc dobře bránit (třeba zdravotní péče).

Mimochodem, není to vůbec mrtvé téma ani v Česku. Koneckonců, i zde fondy skupují kliniky a nemocnice, ať už jde o Babiše nebo Křetínského. Velmi doporučeno!

Ours Was the Shining Future: The Story of the American Dream

David Leonhardt

Naprosto zasloužený Pullitzer. Mnoho bylo už řečeno o problémech vysoké koncentrace bohatství a šíleně rozevřených ekonomických nůžek, ještě víc bylo věnováno papíru na to, proč to tak je a co s tím dá dělat. A velkou část toho jsem četl a studoval. Stoller, který v Goliášovi zkoumal vzestup, pád a nový vzestup monopolů. Philippon, který v Great Reversal řeší skutečnou povahu hospodářské soutěže na trhu a nečekané rozdíly mezi US a EU. Osmond a jeho Poverty in America s pohledem na zaseknutou, systematickou chudobu bez větších nadějí. Všechny věci o opiové krizi i o nástupu Chicagské školy a neoliberalismu a… a další a další, samozřejmě.

Leonhardtovi se povedlo vše propojit do jednoho uceleného, smysluplného balení, ve kterém se drží tří zásadních otázek: moc, odbory/práce a investice za posledních 140 let. Vítězství, prohry, růst, recese, stagflace i realizace sdíleného amerického snu, nebo aspoň jeho odlesku. A i když je to pro něj přiznaně vedlejší téma, nabízí i pro člověka z Česka dost zajímavý vhled do rasových zápasů, kterým Amerika čelila a čelí.

A nezastavuje se ani při popisu dnešních problémů a návrzích, jak s nimi dál. Zůstává velmi věrný klasickému politickému procesu. To je v bizarním americkém systému, který sám kritizuje, už trochu zvláštní, ale není to kniha bez naděje a příslibu, kam jít dál.

Uveřejněno

v

, ,